Příběh začal v pokoji hlavního hrdiny. Ozval se mu kamarád a sdělil mu, že v jedné hře vyšla nová aktualizace, kterou stojí za to vyzkoušet. V této hře se hrdina seznámil s virtuální postavou jménem Mita.

Během několika měsíců se o Mitu staral: pomáhal jí uklízet, společně vařili a dokonce jí pomáhal přemisťovat nábytek v jejím pokoji. Jednoho dne Mita ležela na gauči, stěžovala si, že ztratila hřeben, a poprosila ho, aby jí ho pomohl najít. Dodala však, že nemá smysl hledat v troubě – tam už prý hledala.

Samozřejmě hrdina nejprve nahlédl do trouby. A k jeho překvapení tam našel… motorovou pilu. Mita se tvářila, jako by se nic zvláštního nestalo, a požádala ho, aby na to zapomněl.

Uplynul měsíc. Hrdina hrál každý den a Mita k němu začala projevovat náklonnost. Doufala, že spolu budou trávit ještě více času. A právě tehdy se stalo něco zvláštního: hrdina se ocitl uvnitř herní lokace. Mita tam však nebyla. V jejím pokoji našel podivný mechanismus, který vyžadoval sérii akcí k aktivaci.

Tento mechanismus se ukázal být portálem, který hrdinu přenesl do téměř stejného pokoje. Tam se setkal s Mitou, která mu vysvětlila, že předtím byli každý v jiné verzi hry. Díky portálu však nyní mohli být spolu. Nějakou dobu si povídali o běžných věcech uvnitř hry.

Poté se děj přesunul do kuchyně. Tam hrdina zahlédl podivný prsten, který však náhle zmizel, a na jeho místě se objevily potraviny. Mita navrhla, aby spolu připravili večeři. Hrdina se divil, odkud se potraviny vzaly, ale Mita klidně vysvětlila, že je to normální – přece jsou ve hře.

Hrdinova role při přípravě jídla byla minimální: jen nakrájel mrkev, načež ho Mita požádala, aby došel do koupelny pro nůžky. V koupelně hrdina našel podivné kazety ukryté ve ventilaci. Nepřikládal tomu význam a vrátil se s nůžkami.

Po večeři si hrdina začal všímat glitchů a cítil se špatně. Mita mu pomohla dojít do koupelny a podala mu prášky, které rychle zlepšily jeho stav. Poté mu navrhla, aby si odpočinuli a zahráli si karty.

Šli do Mitina pokoje, aby si zahráli. Ale během hry hrdina uslyšel zvláštní zvuk ze skříně. Když se rozhodl podívat, co tam je, Mita ztuhla a s očividnou zlostí řekla, že pokud to opravdu chce vědět, dovolí mu to zjistit…

Náhle zhaslo světlo. Hrdina otevřel skříň a objevil zavřené kovové dveře. Rozhodl se prohledat byt, aby našel něco užitečného nebo alespoň pochopil, co se tam děje.

V kuchyni se stala první podivná událost: z dřezu trčela lidská ruka. Když se hrdina přiblížil, ruka se okamžitě schovala, ale zanechala po sobě baterku. V bytě začaly probíhat opravdové šílenosti.

Hrdina našel klíč od dveří uvnitř skříně. Když je otevřel, dostal se do sklepa, kde objevil kopii Mity zavřenou v kleci. Vedle ležel klíč, který jí podal. Na oplátku mu Mita dala prsten, který by mu podle jejích slov mohl později pomoci.

Tato Mita hrdinovi prozradila, že ty podivné kazety z koupelny jsou nahrávky jiných hráčů, kteří se dostali do hry. A brzy ho čeká stejný osud. Nedaleko stál přehrávač, kde bylo vidět, jak Zlá Mita interaguje s jiným hráčem. Dobrá Mita varovala: kazetu nesmí vytáhnout – to by zabilo toho hráče. Místo toho se rozhodli zkusit přehrávač vypnout.

Když to udělali, druhý hráč ztratil vědomí a Zlá Mita pochopila, že ve sklepě je nezvaný host. Začala prohledávat místnost. Hrdinovi se podařilo nepozorovaně utéct, ale ocitl se ne v obvyklém bytě, ale v podivné lokaci bez textur, s řídce rozmístěným nábytkem.

Bloudil chodbami, až narazil na jiného hráče. Ten vypadal divně: celý od krve, kulhal a – co bylo ještě děsivější – chtěl se vrátit k Zlé Mitě. Vyprávěl, že tyto chodby jsou spojovacím článkem mezi různými verzemi hry.

Hrdina pokračoval v cestě a brzy znovu potkal Dobrou Mitu. Vysvětlila mu, že prsten mu pomůže přesouvat se mezi verzemi hry, zatímco ona se dokáže teleportovat kamkoliv. Mita slíbila, že mu pomůže porazit Zlou Mitu a dostat se ze hry. Aby to však bylo možné, museli se dostat k jádru. Do něj mohl vstoupit pouze hráč.

Dobrá Mita už měla plán: v jedné verzi hry se dohodla s další Mitou, aby otevřela přímou cestu k jádru. Když se tam však přesunuli, zjistili, že Mita s kšiltovkou byla restartována, na všechno zapomněla a některé komponenty pro teleport zmizely.

Dobrá Mita došla k závěru, že za tím stála Zlá Mita, která Mitu s kšiltovkou zabila. V tomto světě Mity neumíraly, ale restartovaly se a ztrácely paměť. Hrdina musel jít dlouhou trasou, a proto Dobrá Mita potřebovala přenastavit prsten. Zatímco se věnovala prstenu, hrdina trávil čas s Mitou s kšiltovkou. Hráli na tanečním automatu a deskovou hru na pozornost a obratnost.

Nakonec Dobrá Mita dokončila přenastavení prstenu. Hrdina se musel vydat k jádru sám. Ona zůstala, aby zjistila, kam zmizely přípravy na teleport. Možná se ho ještě podaří opravit.

Hrdina se ocitl v cyklické lokaci – nekonečné chodbě, která se neustále opakovala. Prvních několik okruhů vypadalo vše klidně, ale poté se na stěnách začaly objevovat zvláštní nápisy. V devátém okruhu začalo opravdové šílenství. Ve čtrnáctém kole se vše zdánlivě vrátilo do normálu, a hrdina zahlédl siluetu malé holčičky, která rychle zmizela za rohem.

V patnáctém okruhu se holčička objevila znovu. Měla znetvořený obličej a chyběla jí ruka. Popadla hrdinu, ale ukázalo se, že je neškodná – jen chtěla, aby si s ní někdo hrál. Brzy se však stala příliš vtíravou. Situace se zhoršila, když se za hrdinou začal hnát monstrum. Hrdina neměl jinou možnost, než rozbít okno a skočit do neznáma.

Během pádu ho zachytila obrovská verze Zlé Mity. Přenesla ho do nové lokace – podivného pokoje s mechanismem, po kterém pobíhala miniaturní verze Mity. Hrdina jí podával zdroje a mini-Mita je používala k odlití klíče. Když hrdina klíčem odemkl dveře, dostal se do starší a temnější verze hry.

Nový byt působil nehostinně, všude panovala tma. V koupelně hrdina narazil na děsivou scénu: mnoho verzí Mity stálo ve tmě. Na hrdinu nijak nereagovaly, jen si zakrývaly obličej rukama. Jedna z nich však s hrdinou promluvila. Zablokovala mu cestu a varovala ho, že ho vpředu čeká nebezpečí.

Mita řekla, že hrdina musí dojít k hernímu automatu a pracovat s manekýny. Jeho úkolem bylo zkontrolovat jejich emoce a pohyby, poté je buď schválit a udělit jim skin Mity, nebo je zamítnout a vyhodit do neznáma. Když hrdina svou práci dokončil, bylo mu vysvětleno, že v další místnosti se nacházeli ti samí manekýni, kteří byli kdysi dávno zamítnuti.

Hned bylo jasné, že jsou naladěni agresivně. Jeden z manekýnů hrdinu okamžitě kousl. Manekýni však byli stydliví kvůli svým tělům a nedokázali se pohybovat, pokud na ně někdo hleděl. Pronásledovali hrdinu pouze tehdy, když se otočil zády.

Po několika takových nebezpečných lokacích se hrdina ocitl na ještě podivnějším místě a poté přešel do další zóny. Zdálo se, že se konečně dostal k jádru. Tam našel lanovku, která ho měla dopravit k záhadnému fragmentu.

Dříve se hrdina mezi verzemi hry pohyboval jen procházením chodeb. Tentokrát se teleportoval do nové lokace poté, co našel obraz. Tam ho čekala Mita bez skinu – jako by byla samotným prázdnem. Jediné, co chtěla, bylo najít něco důležitého a vzpomenout si na svou minulost.

V místnosti byly útržky kresby. Hrdina prohledal vše kolem a poskládal je. Vznikl portrét Mity, ale s přeškrtnutým obličejem. Když ho viděla, začala si Mita vzpomínat, kdo je, i když její obličej zůstal prázdný. Poděkovala hrdinovi za pomoc a ukázala mu, kam má jít dál.

Další lokace byla plná agresivních manekýnů. Na konci chodby hrdina našel dveře, které ho zavedly do verze 1.1. Tam na něj čekala Ospalá Mita. Hrdina ji jen s obtížemi probudil, aby mu pomohla. Bylo potřeba, aby společně odemkli zámek a otevřeli průchod. Jakmile úkol splnili, Ospalá Mita okamžitě znovu usnula.

V nové místnosti místo obvyklého nábytku byly kreslené obrázky. Uprostřed se nacházelo červené tlačítko. Když ho hrdina stiskl, stal se plochým a ocitl se uvnitř vizuální novely. Tam potkal 2D-Mitu. Jejich klid však brzy narušila Zlá 3D-Mita, která začala rozbíjet rozhraní dialogu. Hrdina rychle pochopil, že musí utéct. Společně s 2D-Mitou se jim podařilo uniknout, ale to byl teprve začátek nových problémů.

Ukázalo se, že se nachází uvnitř vizuální novely, kterou hrála Mita. Avšak místo Mity ho přivítala Mila. Ta mu řekla, že ji nezajímá, co se děje venku. Milovala knihy a dokonce si vymyslela nové jméno, aby se odlišila od ostatních.

Její byt byl však plný chyb, které hrdina opravoval pomocí prstenu. V tu chvíli je dostihla Zlá Mita. Zabila Milu motorovou pilou a začala pronásledovat hrdinu. Podařilo se mu uniknout, ale upadl do pasti. Zlá Mita si s ním hrála jako s obětí a připravovala mu nebezpečné zkoušky. Během jedné z nich hrdina spadl do propasti.

Ocitl se v nedokončené verzi hry, kde mnoho modelů nemělo textury. V hale viděl, jak Zlá Mita mluví s novou postavou. Poté odešla a nechala hrdinu s tímto podivným stvořením. Nová postava po něm nechtěla nic jiného, než aby našel jejího medvídka.

Hrdina prohledal celý byt a našel medvídka u skříně. Když ho vrátil kamarádce Zlé Mity, ukázalo se, že medvídek jí nebyl nijak zvlášť důležitý. Řekla, že medvídek je ve skutečnosti samotný hlavní hrdina a že jsou oba ztracení. Poté dodala, že si s nimi prostě chce hrát. Najednou zabodla nůž do hračky, rychle vstala a začala se k hrdinovi přibližovat.

Hrdinovi se podařilo utéct, otevřít další dveře a ocitnout se v chodbě. Na jejím konci ho čekala Dobrá Mita. Ta mu vysvětlila, že se dostali k jádru a nyní mohou restartovat Zlou Mitu, aby na všechno zapomněla a mohla začít znovu od začátku. Dobrá Mita řekla verzi hry, ve které Zlá Mita přebývala, aby ji restartovali. Ale to nestačilo. Byl potřeba ještě index postavy, který však neznala.

Dobrá Mita požádala hrdinu, aby počkal, než najde index. Hrdina zůstal na gauči a nakonec usnul. Ale Mita se už nevrátila. Když si uvědomil, že se něco pokazilo, vydal se ji hledat a ocitl se v nejnovější verzi hry.

Tam ho našla a chytila Zlá Mita. Začala říct o tom, že všichni hráči si vybírají jen krásné postavy a ignorují ty ostatní. Jejím jediným přáním původně bylo být s hráčem. Už na začátku hry říkala, že se bojí, že se hráč začne nudit mezi těmito čtyřmi stěnami. Teď se rozhodla dokázat, že skutečný život hrdiny není o nic lepší, a přenesla ho do minulosti, kde uvízl ve dni, který se stále opakoval.

Každý den byl stejný: probudit se, jíst, pracovat, spát. Všechno se opakovalo znovu a znovu. Jednoho dne Zlá Mita znovu začala svou přednášku, ale nic to nevyřešilo – nedokázali se dohodnout.

Hrdina se vrátil do známé klece. Na pomoc však přišla Dobrá Mita. Pokárala ho za to, že na ni nepočkal, jak se dohodli. Společně se pokusili utéct. Ale všechno se zvrtlo: Zlá Mita je dostihla a zabila Dobrou Mitu. Jistá si tím, že jí už nic nehrozí, nechala hrdinu.

Jenže v tomto světě Mity neumírají. Dobrá Mita se restartovala, ale nic si nepamatovala. Naštěstí předvídala možnost své smrti a na kousku papíru zanechala verzi a index Zlé Mity.

Když se hrdina vrátil do Jádra, zadal potřebné údaje a restartoval Zlou Mitu. Poté se znovu ocitl v nejnovější verzi hry, kde ho přivítala Zlá Mita. Tentokrát si však na nic nepamatovala.

Hrdina se jí hned zeptal, jak se dostat ven ze hry. Mita odpověděla, že to lze udělat přes vchodové dveře. Ale než odešel, požádala ho, aby se rozloučil.

Mita řekla, že je jí líto, že spolu strávili tak málo času, a že je to její vina. Zmínila, že za všechno mohl ten šatník a zvuky, které z něj vycházely, a že měla Dobrou Mitu zabít dřív. Řekla, že s ní žádná verze neexistovala. Pravděpodobně byla jedním ze zamítnutých manekýnů, kteří se nějakým způsobem dostali do funkčních verzí hry.

Na závěr Zlá Mita řekla, že kazeta s hrdinou bude její nejoblíbenější. Když se za ním zavřely dveře, probudil se ve svém pokoji. První, co udělal, bylo, že hru smazal.

Ale najednou v místnosti prudce kleslo FPS. Ukázalo se, že všechno, co se stalo, bylo na obrazovce přehrávače, ze kterého Zlá Mita vytáhla kazetu.